<text fn="Times New Roman" fh="19" fc="16744576" fs="b" fa="1" charset="0"></text>
</par>
<par align="l" li="0" ri="0" iln="0">
<text fn="Arial" fh="16" fc="12187637" fa="1" charset="0">EukleidΘs se narodil kolem roku 365 p</text>
<text fn="Arial" fh="16" fc="12187637" fa="1" charset="238">°. n. l. v AthΘnßch. Byl to °eck² matematik a fyzik, kter² pracoval v Alexandrii. Studoval na Plat≤nov∞ Akademii. Byl jednφm z prvnφch vyuΦujφcφch alexandrijskΘ Ükoly. Je autorem öZßklad∙ö, ·plnΘho pojednßnφ o matematice ve 13 knihßch z roku 300 p°. n. l., v nich₧ pφÜe o takov²ch p°edm∞tech jako je rovinnß geometrie (planimetrie), geometrie t∞les (stereometrie) a teorie Φφsel. Je autorem tak zvanΘ eukleidovskΘ geometrie (kterß se dodnes uΦφ na zßkladnφch a st°ednφch Ükolßch) zalo₧enΘ na zßkladnφch postulßtech a axiomech. Nejd∙le₧it∞jÜφm zßkonem v eukleidovskΘ geometrii je Eukleid∙v axiom o rovnob∞₧kßch: öbodem, kter² nele₧φ na danΘ p°φmce, lze vΘst pouze jednu rovnob∞₧ku s touto p°φmkouö. Trojrozm∞rn² prostor, v n∞m₧ ka₧d² bod je popsßn t°emi kartΘzsk²mi sou°adnicemi (x, y, z), se podle jeho objevitele naz²vß eukleidovsk² prostor. Po 2000 let byla eukleidovskß geometrie vzorem p°esnosti. Teprve v 19. stoletφ v roce 1899 byla tato teorie dokonΦena a dokßzßna n∞meck²m matematikem Davidem Hilbertem. EukleidΘs objevil metodu nalezenφ nejv∞tÜφho spoleΦnΘho d∞litele dvou p°irozen²ch Φφsel, kterß se naz²vß Eukleid∙v algoritmus.</text>
</par>
<par align="l" li="0" ri="0" iln="0">
<text fn="Arial" fh="16" fc="12187637" fa="1" charset="238">Citoval a dokßzal v∞tu: öka₧dΘ p°irozenΘ Φφslo je bu∩ prvoΦφslo, nebo souΦin prvoΦφselö (rozklad p°irozenΘho Φφsla na prvoΦinitele). EukleidΘs byl takΘ autorem metody p∙lenφ ·hlu pomocφ kru₧φtka a pravφtka. Napsal pojednßnφ o astronomii, hudb∞, pedagogice a optice.</text>
</par>
<par align="l" li="0" ri="0" iln="0">
<text fn="Arial" fh="16" fc="12187637" fa="1" charset="238">Zem°el okolo roku 300 p°. n. l.</text>
